Na jaře, kdy slunce začíná hřát a květy rozkvétají, se malý Jirka rozhodl, že si užije den na svém kole. Jeho kolo, které dostal k narozeninám, bylo modré s barevnými nálepkami a každý den ho hrdě vyváděl na zcela nové dobrodružství. Dnes se Jirka rozhodl projet kousek za město, do malebného parku, který objevili nedávno s rodiči.
S obrovskou radostí a úsměvem na tváři nasedl na své kolo a vyrazil. Řetěz mlaskal a kola se otáčela s lehkostí, jak se Jirka odrážel nohama od země. Cestou si užíval vůně kvetoucích stromů a zpěv ptáků. V jeho srdci se mísil pocit svobody a radosti, když projížděl zelenajícími se stráněmi a malebnými silničkami.
Po chvíli odpočinku se Jirka rozhodl, že se s ostatními dětmi seznámí. Přijel k troupě dětí a začal s nimi mluvit. Ahoj! Kdo se chce projet se mnou na kole? nabídnul. Děti se usmály a brzy se k němu připojilo několik kluků a holek. Společně se vydali na malou výpravu po parku, objevovali skryté stezky a obdivovali krásné výhledy.
Na jedné z cest objevili malý kopec, který vypadal jako ideální místo pro závod. Rozhodli se uspořádat závod na kolech. Napětím v očích a smíchem na rtech se postavili na startovní čáru. 3, 2, 1... teď! zakřičel jeden z chlapců a všichni se rozjeli z místa.
Jirkova jízda byla rychlá a uvolněná, cítil, jak mu vítr fouká do tváře. Ať vyhraje kdokoliv, bylo to o pocitech svobody a radosti z jízdy. Když závod skončil, nikdo se neradoval víc než Jirka. Kluci a holky, ať už vyhráli nebo prohráli, si navzájem gratulovali a smáli se.
Den se blížil ke konci a Jirka se vracel domů s úsměvem na tváři, plný nových vzpomínek a přátelství. Bylo jasné, že dnešní den bude jedním z těch, které nikdy nezapomene.